Skladové doklady a pohyby na skladech

Jednotlivé sklady, které si v této skupině agend můžete nadefinovat, musí mít přiřazeny řady skladových dokladů, v nichž je možné generovat skladové doklady na pohyby v rámci zvoleného skladu. Jednotlivé sklady nemusí mít každý své individuální řady dokladů (jako je tomu u bankovních účtů). V limitních případech mohou všechny nadefinované sklady používat jedny společné řady skladových dokladů, nebo každý sklad může používat jen své "vlastní" řady, nebo pro skladové operace ve všech nadefinovaných řadách skladových dokladů lze dokonce používat jen jeden společný sklad apod. Variant je mnoho a záleží čistě na vás, jakým způsobem si sklady a řady přejete používat, kolik máte skladů a kolik řad dokladů chcete vést apod. Řady dokladů se ke skladu přiřazují v definici skladu v subzáložce Řady skladových dokladů.

Význam přiřazování řad dokladů ke skladům spočívá hlavně v tom, že uživateli dovoluje větší variabilitu při nastavování práv pro skladové operace. To je častý požadavek v případě, že je ve firmě více skladů, kterými během produkce firmy cosi prochází, a přitom firma požaduje osobní odpovědnost za stav jednotlivých skladů.

Co se děje, nemá-li sklad řady přiřazeny

• Pokud vystavujete skladový doklad ve zvolené řadě a řada je již v hlavičce dokladu zadána, pak budete moci vybrat jen z těch skladů, které mají danou řadu přiřazenu.
• Pokud máte na řádcích zadán sklad, který nemá přiřazenu řadu zadanou v hlavičce (např. jste řádky importovali z jiného dokladu, nebo jste řadu v hlavičce dokladu po zadání řádků změnili resp. jste řadu v hlavičce zadali až po zadání řádků apod.) pak program nepovolí takový doklad uložit.

Řady a sklady, které lze použít, dále podléhají přístupovým právům k chráněným objektům.

Je možno řadu ke skladu přiřadit až v průběhu editace dokladu jako u pokladen

Přiřazování řad ke skladům je obdobné jako přiřazování řad k pokladnám. Pro ně platí: Pokud není daná řada, kterou je potřeba na dokladu použít, ke zvolené pokladně přiřazena např. vinou neúplné implementace systému), pak je možno přímo z editace hlavičky dokladu vyvolat velký číselník pokladen, řadu k ní přiřadit a po aktualizaci seznamu řad ji rovnou do hlavičky editovaného dokladu zadat.

U skladových dokladů je situace komplikovanější v tom, že sklady se zadávají na řádcích, nikoliv na hlavičce, a aby nebyla odezva systému pomalá, je v průběhu editace číselník dostupných skladů vzhledem k řadám "cacheován" v paměti. To má ten důsledek, že pokud v průběhu editace dokladu zjistíte, že daný sklad se pro řadu zadanou v hlavičce nenabízí a chcete ji rovnou z editace přiřadit, nebudete to možné. Můžete si sice otevřít samostatně číselník skladů, řadu přiřadit a pak v seznamu nabízených skladů v obsahu dokladu aktualizovat, nicméně seznam dostupných skladů pro danou řadu v rámci editovaného dokladu se nezmění. Řešením je buď editaci dokladu ukončit a zahájit znovu (již se bude nabízet aktuální seznam skladů pro danou řadu), nebo v hlavičce dokladu zvolit jinou řadu, resp. řadu nezadat a poté seznam nabízených skladů aktualizovat.

S kartami evidovanými na skladě je možno provádět skladové pohyby prostřednictvím vystavování skladových dokladů. Všechny skladové doklady lze opravovat (pouze doklady, které jsou již uzavřeny uzávěrkou skladu, lze opravovat pouze částečně).

Pro výdej, neboli expedici ze skladu slouží doklady typu Výdejka (VY). K výdejce pak lze vystavit doklady inverzní - Vratky (VR), pomocí kterých můžeme v případě potřeby provést vrácení vydaného množství zpět na sklad. Dále viz též Vracení zboží. Pro příjem do skladu pak doklady typu Příjemky (PR). Také k příjemce lze vystavit doklady inverzní - Vratky příjemek (VPR), s jejichž pomocí můžeme v případě potřeby provést vyskladnění přijatého množství ze skladu.

Dále je možné provádět přesuny zboží mezi sklady. Každý provedený přesun je zaznamenán na výdejovém dokladu ze skladu - Převodka výdej (PRV), ke kterému se následně vystavuje odpovídající doklad příjmový na jiný sklad - Převodka příjem (PRP). (K jedné převodce výdej je možné vystavit několik převodek příjem a naopak.)

Na zjištěné inventární rozdíly jsou vystavovány doklady Inventárního manka (INM), resp. Inventárního přebytku (INP). Pro evidenci skladových pohybů mezi konkrétními pozicemi polohovaných skladů slouží samostatné polohovací doklady: Naskladnění do pozic (NPZ), Vyskladnění z pozic (VPZ) a Přesun mezi pozicemi (PPZ). Práce s polohovanými sklady je podrobně popsána v kap. Polohované sklady - obecně.

Pro všechny skladové doklady platí, že na existující skladové doklady, na kterých se vyskytují skladové karty se šaržemi, resp. sériovými čísly, lze k příslušným řádkům doplňovat šarže a sériová čísla (lze je zadávat přímo při vytváření dokladu příp. i doplňovat později). Skladové doklady mohou být vystavovány nejen z agend modulu Sklad, ale i z jiných částí systému (z Pokladního prodeje apod.)

Co se týče účtování výše zmíněných dokladů, pak pro všechny platí následující: Pomocí funkce Uzávěrka skladu je možné spočítat skladové ceny k jednotlivým skladovým pohybům a doklady se spočtenými skladovými cenami poté hromadně zaúčtovat, do účetnictví do účetních žádostí, resp. přímo do deníku.

Možnosti vzájemných importů dokladů v rámci IS FLORES jsou uvedeny v kap. Importy dokladů obecně spolu se základními pravidly, která pro import dokladů platí. Popis vlastního importu jednotlivých typů dokladů z této skupiny nebo odkaz na daný popis je pak uveden u konkrétních funkcí, kterými lze vzájemné importy jednoho dokladu do druhého vyvolat. (Viz funkce Nový resp. Vytvořit (je-li k dispozici) v záložkách Seznam, funkce Import (je-li k dispozici) v záložkách Detail, příp. záložky X-vazby (je-li k dispozici) v jednotlivých agendách).