Základní princip záloh a možnosti záloh

V této kap. naleznete výklad principu řešení daněných a nedaněných záloh v systému IS FLORES:

Zákon č. 235/ 2004 o dani z přidané hodnoty ukládá plátcům, kteří před uskutečněním zdanitelného plnění přijmou platbu za toto plnění, přiznat z přijaté částky DPH, pokud do lhůty stanovené zákonem, nenastane zdanitelné plnění a pokud nejsou splněny další podmínky, za kterých by povinnost přiznat daň ke dni přijetí platby nevznikla. Čili zaplacení/přijetí zálohy a její následné zpracování může proběhnout následovně:

  • nedaněné zálohy - tj. platba zálohy a její zúčtování rovnou do cílových dokladů vystavených na uskutečněné plnění, bez nutnosti zálohu zdanit
  • daněné zálohy - platba zálohy, její zdanění a teprve poté její zúčtování do cílových dokladů vystavených na uskutečněné plnění

Samotná platba zálohy může být v obou případech uskutečněna dvojím způsobem:

  • bez předpisu zálohy - tj. bez předchozího vystavení zálohového listu (někdy označovaného jako "proforma faktura"), tj. rovnou přijetím/zaplacením domluvené částky zálohy bankou, hotově apod.
  • s předpisem zálohy - tj. s předchozím vystavením zálohového listu a poté jeho zaplacením, tj. zaplacením částky zálohy podle daného předpisu zálohy

Jelikož systém umožňuje nedaňové zálohové listy zúčtovávat nejen do faktur, ale obecně i do jiných dokladů (dobropisů, dokladů ostatních příjmů/ výdajů), budeme v dalším textu tyto doklady označovat pojmem "cílové daňové doklady".

Pokud můžete organizačně zajistit, že budou splněny podmínky zákona tak, aby povinnost přiznat daň z přijaté zálohy ke dni přijetí platby nevznikla (např. dodáním zboží do stanovení lhůty apod.), doporučujeme tak učinit, a daňové zálohové listy vůbec nevyužívat, což v praxi přinese významnou administrativní úlevu. Např. Od 1. 1. 2005 platí, že tzv. souhrnný daňový doklad lze vystavovat i v případech, kdy v daném kalendářním měsíci plátce uskuteční pouze jedno zdanitelné plnění, jestliže v tomtéž měsíci byla před uskutečněním zdanitelného plnění přijata platba vztahující se k tomuto plnění.

- Plátce daně, který vede účetnictví, přijal 5. 2. 2005 zálohu na dodávku zboží a toto zboží dodal 28. 2. 2005. Může vystavit do 15 dnů po dodání zboží souhrnný daňový doklad. Na přijatou zálohu daňový doklad vystavovat nemusí.
- Pokud by plátce v předcházejícím příkladu dodal zboží až 3. 3. 2005 nemohl by souhrnný daňový doklad použit. Plátce by musel vystavit nejprve daňový doklad na přijatou platbu a po dodání zboží daňový doklad s vyúčtováním zálohy.

První případ řešení zálohy: nechť byla přijata/poskytnuta záloha bez předchozího předpisu na zaplacení této zálohy. Tj. neexistuje na ni zálohový list a existuje na ni jen doklad o jejím zaplacení, tj. pokladní účtenka, doklad ostatního příjmu/výdaje či řádek bankovního výpisu. Pokud se nejedná o zálohu, kterou je nutno zdanit (tj. do příslušného termínu daného zákonem, viz výše, byl vystaven koncový daňový doklad), pak takto zaplacená záloha je vlastně platbou přímo koncového dokladu (např. faktury) a tak se s ní i nakládá. Tj. po vystavení koncového dokladu je jednoduše připojena jako jeho platba a příslušná pokladní účtenka, doklad ostatního příjmu/výdaje či řádek bankovního výpisu bude figurovat jako jedna z plateb v záložce Platby koncového dokladu.

Řešením tohoto případu v systému se nebudeme dále zabývat. Pokud tento případ v praxi používáte a nechcete používat zálohové listy, pak si můžete vystavit doklad na zaplacenou zálohu (např. účtenku) a tuto po vystavení koncového daň. dokladu (např. faktury) k ní dodatečně připojit jako její platbu. Zde jen třeba si správně nastavit předkontace, aby se účtenka promítala na účty záloh a dále je třeba počítat s tím, že připojením účtenky jakožto platby faktury dojde k přeúčtování dané účtenky. Jak připojit platbu k placenému dokladu viz Možné způsoby zadání nové platby dokladu.

Druhý případ řešení zálohy: nechť byla přijata/poskytnuta záloha s předchozím předpisem na zaplacení této zálohy. Tj. existuje na ni jak zálohový list jakožto předpis zálohy, tak doklad o jejím zaplacení, tj. pokladní účtenka, doklad ostatního příjmu/výdaje či řádek bankovního výpisu. Takto zaplacená záloha je pak platbou zálohového listu (nikoli přímo koncového dokladu), tj. je připojena jako platba zálohového listu a bude figurovat jako jedna z jeho plateb v záložce Platby zálohového listu. Pokud se nejedná o zálohu, kterou je nutno zdanit (tj. do příslušného termínu byl vystaven koncový daňový doklad), pak odpovídající část zálohového listu ve výši zaplacené zálohy musí být následně zúčtována přímo do koncového dokladu (např. faktury). Toto zúčtování odpovídající části zálohového listu je pak vlastně platbou koncového dokladu, tj. po provedeném zúčtování bude figurovat jako jedna z plateb v záložce Platby koncového dokladu. (Současně figuruje jako jedno z provedených zúčtování v záložce Zúčtování daného zálohového listu).

Tomuto případu se dále věnujeme v kap. Zúčtování nedaněné zálohy do cílového (daňového) dokladu.

Třetí případ řešení zálohy: nechť byla přijata/poskytnuta záloha bez předchozího předpisu na zaplacení této zálohy jako v prvním případě. Tj. neexistuje na ni zálohový list a existuje na ni jen doklad o jejím zaplacení, tj. pokladní účtenka, doklad ostatního příjmu/výdaje či řádek bankovního výpisu. Pokud se ale tentokrát jedná o zálohu, kterou je nutno zdanit (tj. do příslušného termínu nebyl vystaven koncový daňový doklad), pak je situace komplikovanější, jelikož k dokladu na platbu zálohy musí být vystaven daňový zálohový list (DZL), kterým se zajistí zdanění zaplacené zálohy, a teprve ten bude později zúčtován do faktury. Tj. v případě zálohy zaplacené bez předchozího předpisu bude DZL vystaven přímo podle dokladu na zaplacení zálohy (pokladní příjemky, dokladu ost.příjmu/výdaje nebo řádku BV) a doklad na zaplacení zálohy bude platbou DZL, tj. bude figurovat v záložce Platby daného DZL.

Vzhledem k tomu, že nový daňový zálohový list lze vytvořit pouze podle platby pokladnou, ostatním dokladem nebo zálohovým listem, tedy nikoli bankovním výpisem, je třeba v případě, že byla přijata/poskytnuta záloha bez předchozího předpisu prostřednictvím banky, nejdříve vytvořit zálohový list, podle něho vytvořit daňový zálohový list a k němu připojit příslušný řádek bankovního výpisu, který daňový zálohový list platí. K tomu slouží funkce Připojit v záložce Platby daňového zálohového listu.

Čtvrtý případ řešení zálohy: nechť byla přijata/poskytnuta záloha s předchozím předpisem na zaplacení této zálohy jako ve druhém případě. Tj. existuje na ni jak zálohový list jakožto předpis zálohy, tak doklad o jejím zaplacení, tj. pokladní účtenka, doklad ostatního příjmu/výdaje či řádek bankovního výpisu. Takto zaplacená záloha je pak platbou zálohového listu (nikoli přímo koncového dokladu), tj. je připojena jako platba zálohového listu a bude figurovat jako jedna z jeho plateb v záložce Platby zálohového listu. Pokud se ale tentokrát jedná o zálohu, kterou je nutno zdanit (tj. do příslušného termínu nebyl vystaven koncový daňový doklad), pak musí být vystaven daňový zálohový list (DZL), kterým se zajistí zdanění zaplacené zálohy jako v třetím případě, a teprve ten bude později zúčtován do faktury. Doklad DZL bude v tomto případě vystaven k odpovídající části zálohového listu ve výši zaplacené zálohy. Jedná se v podstatě o zúčtování části zálohového listu do daňového zál. listu. Toto zúčtování odpovídající části zálohového listu bude pak platbou DZL, tj. bude figurovat v záložce Platby daného DZL. (Současně figuruje jako jedno z provedených zúčtování v záložce Zúčtování daného zálohového listu).

V posledních dvou případech příslušný daňový zálohový list musí být následně zúčtován do koncového dokladu (např. faktury). Toto zúčtování daňového zálohového listu je pak vlastně odúčtováním již dříve zdaněné zálohy od dané faktury. Bude figurovat na faktuře jako záporný řádek typu 5 a bude snižovat celkový předpis dané faktury. Vystavený daňový zálohový list může být kromě zúčtování příp. dobropisován.

Třetímu a čtvrtému případu se dále věnujeme v kap. Zdanění zálohy (vystavení DZL), řádková korekce a Zúčtování zdaněné zálohy (z DZL) do faktury, korekce zúčtování.

Systém IS FLORES umožňuje řešit všechny výše uvedené varianty prostřednictvím následujících agend:

Danění záloh má význam samozřejmě pouze pro plátce DPH. Neplátci nebudou agendy daňových zálohových listů využívat. Nicméně agendu zálohových listů (ZL) a jejich zúčtování do faktur apod. samozřejmě využijí i neplátci.

V souvislosti se zálohami mluvíme o tzv. zúčtování resp. odúčtování zálohy:

  • Zúčtování nezdaněné zálohy (ze zál.listu (ZL)) do cílového (daňového) dokladu - tj. připojení částky nezdaněné zálohy ze zálohového listu k dokladu předpisu platby (typicky k faktuře) - nejedná se o klasický import jednoho dokladu do druhého. Zúčtování zál.listu (ZL) do cílového (daňového) dokladu nebo do daňového zál.listu (DZL) je vlastně zaplacením tohoto dokladu jakožto předpisu platby, viz základní princip záloh.
  • Zúčtování zdaněné zálohy (z daňového zál.listu (DZL)) do cílového (daňového) dokladu - tj. připojení částky zdaněné zálohy z dokladu daňové zálohy k dokladu předpisu platby, přičemž DZL může být zúčtován pouze do faktur. Jelikož se jedná o "odečtení" již zdaněného základu a daně z celkové faktury, tento případ můžeme nazývat i odúčtováním DZL z faktury. Zúčtování DZL do faktury probíhá jako běžný import řádků z DZL do faktury.
  • Zúčtováním můžeme za okrajových podmínek nazvat i zdanění zálohy ze zálohového listu neboli vystavení daňového zál. listu na částku nezdaněné zálohy ze zálohového listu. Jak bylo objasněno v popisu Souvislostí mezi doklady týkajícími se záloh výše, na zdaněnou částku zálohy ze zálohového listu se nahlíží jako na platbu vystaveného DZL, nicméně takto zdaněná částka zálohy figuruje v záložce Zúčtování daného Zálohového listu, tudíž z tohoto hlediska můžeme též mluvit o zúčtování nezdaněné zálohy (ze zál.listu (ZL)) do dokladu daňové zálohy (DZL). Nicméně v dalším textu budeme toto označovat spíše pojmem "zdanění zálohy".

Viz též kap. Importy dokladů obecně.

Pozor, nezaměňujte s pojmem "zaúčtování", kterým označujeme promítnutí dokladu do účetnictví.