Doklady v cizích měnách, kurzy, zaokrouhlování
V celém systému jsou stejným způsobem řešeny doklady v cizích měnách - (faktury, dobropisy, účtenky, interní doklady,…). Na dokladech, u kterých mají cizí měny smysl, se zadávají mj. položky Měna a Kurz. Kurz se vždy zadává pomocí dvou položek - kurz a kurz vztažný, tedy způsobem: množství cizí měny (např. USD) za množství lokální měny (např. CZK).
Na dokladech se dále zadává další položka, která určuje, zda se jedná o doklad tuzemský či zahraniční. Jedná se buď přímo o položku Země zadávanou v hlavičce dokladu nebo o položku Typ obchodu. Nicméně volba země sama o sobě ještě nijak nerozhoduje, zda půjde o doklad v cizí měně. Tedy systém umožňuje vystavovat tuzemské doklady v cizí měně a naopak zahraniční doklady v lokální měně.
V dalším textu si popíšeme:
Pokud budete pracovat s doklady vystavovanými v cizích měnách, budete potřebovat zadávat odpovídající kurzy. K tomuto účelu je k dispozici kurzovní lístek. Kurzovní lístek v IS FLORES eviduje i historii zadávaných kurzů a předvyplňuje na doklady kurzy platné k požadovanému datu (a to i se zpětnou platností). O jaké datum se jedná (datum vystavení dokladu, datum plnění) lze ovlivnit nastavením firemních parametrů Při vystavení inverzního dokladu použít kurz a Na dokladech v cizí měně předvyplňovat kurz.
Při vystavování nového dokladu se implicitně položka Měna předvyplňuje. Typicky lokální měnou, ale může být předvyplněna i měnou jinou, např. v závislosti na použitém Typu obchodu. Pokud je použita jiná měna než lokální, zpřístupní se položky pro zadání kurzu. Zároveň se převezme z kurzovního lístku kurz platný k datu dokladu resp. datu plnění a podle toho se Kurz a Kurz vztažný v hlavičce vystavovaného dokladu předvyplní. V případě, že je vybraná měna nějakou denominací jiné měny (např. EUR), převezme se z kurzovního lístku kurz EUR k lokální měně.
Přepočet částek takového dokladu na lokální měnu se provede tzv. triangulací, podrobně viz Denominace, EUR, měnové unie. K přepočtu nemusí docházet jen mezi cizí měnou a lokální měnou, ale i mezi více měnami. Např. při zadávání platby dokladu vystaveného v cizí měně. V případě, že se měna placeného a platícího dokladu liší a v případě, že měna placeného dokladu není lokální měna, se provádí přepočet přímo mezi měnou platícího a placeného dokladu. Přitom je-li jedna měna denominací jiné měny (např. ATS) a druhá měna je přímo denominační měnou (EUR), se provádí přepočet pouze přes koeficienty. Pak za určitých okolností je přepočet prováděn pouze přes koeficienty a kurzovní lístek se nepoužije.
Při opravách dokladu:
- Změna datumu - při změně datumu dokladu (je-li taková změna povolena) už k automatickému načtení kurzu podle kurzovního lístku nedochází, a to ani v případě, že by to mělo znamenat jiný způsob přepočtu měn, jelikož v období mezi původním datem a novým datem došlo ke změně skutečnosti, zda měna je resp. není denominací. Pokud při opravě data dokladu chce uživatel aktualizovat i kurz platným kurzem k danému datu, musí tak učinit pomocí funkce Načíst kurz v hlavičce dokladu.
-
Změna měny - Pozor! Změna měny v hlavičce dokladu (je-li taková změna povolena) nezpůsobí přepočet částek na již existujících řádcích. Taková změna by nebyla žádoucí. Tj. částky zůstanou číselně stejné, pouze budou nově v jiné měně. Pokud byste chtěli doklad v jedné měně převést vč. přepočtení částek do jiné měny, musíte použít buď funkci Přepočet (pokud je taková v dané agendě k dispozici (viz např. funkce Přepočet v agendě faktur vydaných)) nebo si musíte částky na dokladu upravit ručně požadovaným způsobem.
Objasníme na příkladu:
Pokud bychom vystavili FV v CZK a měli v řádku např. 5000CZK, pak si to rozmysleli a v hlavičce změnili měnu např.na EUR, částka 5000 se v řádku nezmění a FV bude znít na 5000 EUR. Pokud bychom částku 5000CZK chtěli "přepočítat" kurzem na stejnou hodnotu vyjádřenou v EUR, museli bychom použít funkci Přepočet.
Kdekoli, kde se v systému zadává kurz, je podle místa programu k dispozici sada funkčních tlačítek s volbou:
anebo jedno funkční tlačítko s volbou:
Pomocí nich můžete načítat kurzy z kurzovního lístku (např. při opravách datumů na dokladech si takto lze kurzy k opravenému datu zaktualizovat), ukládat ručně zadaný kurz do kurzovního lístku (např. pokud nemáte lístek aktuální, kurz zadáte na dokladu ručně a rovnou si ho do kurzovního lístku uložíte) nebo si můžete Kurzovní lístek prohlížet.
Mějme smyšlenou měnu KK, která bude měnou smyšlené unie KKU. Doklady vystavujme v roce 2002. Nechť CZK není denominací žádné měny, ATS je denominací EUR, USD je denominací KK a AUD není denominací žádné měny. Pak při zadávání cizí měny v hlavičce dokladu budou položky kurz a kurz vztažný s měnami vypadat následovně:
FP v CZK ⇒1 CZK za 1 CZK, kurz se nezadává
FP v ATS ⇒x EUR za y CZK, tedy zadává se kurz CZK k EUR
FP v USD ⇒x KK za y CZK, tedy zadává se kurz CZK k EUR
FP v AUD ⇒x AUD za y CZK, tedy zadává se kurz CZK k AUD
Pokud CZK bude denominací EUR, pak to bude vypadat následovně:
FP v CZK ⇒1 EUR za 1 EUR, kurz se nezadává
FP v ATS ⇒1 EUR za 1 EUR, kurz se nezadává
FP v USD ⇒x KK za y EUR
FP v AUD ⇒x AUD za y EUR
Při přepočtu z lokální měny na cizí se provede zaokrouhlení tak, jak je pro danou měnu nastaveno v číselníku měn.
Při přepočtu z cizí měny do lokální, se neuplatňuje žádné uživatelské nastavení, zaokrouhluje se vždy na 2 desetinná místa aritmeticky.
Zde upozorníme na výpočet celkové částky v lokální měně u víceřádkových dokladů, jelikož zde za některých okolností může dojít k odlišnému výsledku, než by člověk na první pohled čekal.
Celková částka v lokální měně se na dokladech nepočítá z celkové částky na dokladu ve měně dokladu krát kurz, ale jako součet všech lokálních částek z řádek, přičemž lokální částka na řádku se vypočte z částky na řádku v měně dokladu krát kurz.
Proto pak díky zaokrouhlení na 0,01 se nemusí vždy přesně rovnat takto vypočtená celková lokální částka dokladu s částkou vypočtenou z celkové částky dokladu v cizí měně krát kurz. Díky použitému řešení však bude vždy odpovídat částka v lokální měně v účetnictví celkem za daný doklad bez ohledu na to, zda takový doklad je zaúčtován do účetnictví jako jeden zápis nebo jako n zápisů.
Jelikož pak platba takového dokladu zadaná jednou celkovou částkou se přepočte z této jedné částky, může za některých kombinací čísel dojít k rozdílu mezi předpisem a platbou, i když je kurz předpisu a platby shodný. Takový rozdíl dorovnáte vypočtením kurzového rozdílu.
Mějme fakturu přijatou FP-4/2002 se dvěma řádky (1.řádek: 9 147,20 USD a 2.řádek 55,61 USD) , celkem na 9202,81 USD. Celková lokální částka uvedená na dokladu při kurzu 1:31,98 je 294 305,87CZK. (Tedy vzniká zde rozdíl 0,01 oproti částce získané výpočtem z celkového předpisu v cizí měně krát kurz při zaokrouhlení na 0,01 vychází 9202,81*31,98=294305,86.)
Pokud takovou fakturu hradíme a tvoříme platbu na 9202,81USD ve stejném kurzu, pak lokální částka platby bude 294305,86 Kč (=9202,81*31,98). Tedy mezi platbou a předpisem vznikl rozdíl 0,01 Kč, který se srovná vytvořením kurzového rozdílu.
Pokud by se vytvořila FP na stejnou částku, ale bez rozhození na dva či více řádků, pak by celková lokální částka faktury vyšla samozřejmě shodně (tj. 294305,86 CZK), jako kdyby se spočetla jako celkový předpis krát kurz. Pokud by se tvořila FP s dvěma řádky, ale jinak rozhozenými částkami (5 000 + 4 202,81), pak by celková lokální částka faktury vyšla taky shodně.
Uvedenou skutečnost by bylo možné řešit i tak, že se celková částka v lokální měně, která by se vypočetla z celkové částky v měně dokladu, rozpočetla do částek v lokální měně na řádcích podle částky v měně dokladu na řádcích. Vzhledem k tomu, že k výskytu takovéto situace dojde spíše ojediněle a je jednoduše řešitelná kurzovým rozdílem, bylo by toto výrazné zesložitění algoritmu neadekvátní.